Dokáže se tohle dítě někdy unavit?

Dnešek byl… náročný.
Od rána jsem měla pro dceru vymyšlené různé aktivity, aby se zabavila, všechno klapalo  „v rámci možností“ – až do večera.

Rozhodla jsem se ještě využít sezónních slev a zajít do obchodu s oblečením. Chyba. Nebo spíš lekce.

Dcera si tam totiž vyhlédla princeznovské boty. Velikost 30. Pro dítě, které nosí velikost 24. Ne, že by to hrálo roli. Byly růžové, třpytivé a zjevně životně důležité.

Pokus o jejich vrácení na regál skončil hysterickým křikem, který by vzbudil i sousední město. A já? Já už prostě neměla sílu se dohadovat. Boty nebyly ani úplně levné, ale v tu chvíli mi přišlo výhodnější zaplatit, než ztratit poslední zbytky nervů.

Po 19 hodině jsme se konečně dostali domů. Já unavená, s hlavou plnou myšlenek, toužící po tichu... A dcera? Ještě další dvě hodiny vesele tančila, zpívala a pobíhala po bytě, jako by si právě dala energetický nápoj.

A tak si znovu kladu otázku, kterou si rodiče po celém světě pokládají každý den:

Dokáže se tohle dítě někdy unavit?